Turecká nadvláda

Byzantská nadvláda Peloponésu měla co nabídnout italské renesanci (Plithon Gemistos – Vissarion), ale to byla pouhá přestávka v otročení, které trvalo tolik let, od roku 1430 do roku 1460, kdy Otomanští Turci obsadili Achaia pod vedením Mohameda Porthitis II.

Ovládli Achaia v roce 1460, kdy si podrobili Kalavryta a ostaní hrady kromě Salmeniko, které odolávalo nájezdníkům po celý rok. Během této okupace došlo k mnoha revolucím, nejznámější z nich je bitva u Nafpaktos v roce 1595.

Turci vládli celé oblasti 227 let, aniž by postavili jedinou budovu. Jediné, co postavili, je Kastelli of Moreas, což je hrad v Rio, který byl postaven v roce 1499 stejně jako zámek v Antirrio, na příkaz sultána Vaylazita II.

V roce 1687 museli Turci ustoupit před Enetiany, kteří obsadili Peloponés pod vedením Fr. Moroziniho a setrvali zde do roku 1715.

Během 28 let jejich nadvlády se pokoušeli obnovit ekonomiku posílením trhu a novým územním rozdělení na „provincie“.

Achaia byla nazvána Provincie Achaia, její hlavní město „Patrasso“, a v jejím „teritoriu“ se nacházely A. Callavrita, B. Gastugni, C. Patrasso a D. Vostizza.

Turci znovu obsadili oblast v roce 1715 a setrvali zde 113 let až do roku 1828. Kromě řecké revoluce v roce 1821 byl další významnou událostí zájem ruského impéria o Řecko vyjádřený skrze událost v Orlofika – revoluce v roce 1770.

29. března 1770 biskup Patrasu, Parthenios, svolal shromáždění starších v Aigio a vyhlásil revoluci proti turecké nadvládě. Jeho plán byl, že zaútočí na tureckou armádu v Kalavryta zatímco lidé z Patrasu, Kefalonie a Zakynthosu začnou obléhat zámek v Patrasu. Bohužel revoluce se nezdařila a následky byly pro obyvatele Řecka tragické.